Obnova zapomenutého hesla

Založení nového účtu

Kartágo

Kartágo «Carthage est delenda.» A opravdu bylo roku 146 př. n. l.. Když zde stojíte nyní, jen těžko si můžete představit, že zde stávalo jedno z nejvýznamnějších a a nejbohatších měst starověkého středozemí, vládnoucí zemi s rozvinutou kulturou, obchodem i vojenstvím. Dnešní Kartágo je příjemným předměstím města Tunis, plným zahrad se vzrostlými stromy. Z původního fénického města nezbylo prakticky nic (hrobky, sloupy, základy některých budov, drobné předměty). Po dobytí Římem bylo město srovnáno se zemí, země prosolena a obyvatelstvo z části vyhlazeno a z části zotročeno. Později bylo na místě Kartága vystavěno římské město, odkud byla řízena provincie Africa. Většina vykopávek ukazuje právě jeho pozůstatky. Zajímavé jsou Antoniovy lázně, divadlo, římské vily. Menší objekty můžete vidět v muzeu. Dobrým začátkem pro to, abyste si udělali obrázek o punském Kartágu, je přístav. Dochované vykopávky jsou převážně z římského období. Římané však zachovali původní punskou strukturu. Přístav měl dvě části, z volného moře se nejprve vplouvalo zúženým průplavem do rozšířeného kotviště, chráněného ze všech stran. Zde bylo kotviště obchodního loďstva, směrem k pevnině ho obklopovala rozsáhlá skladiště. Na protilehlém konci byl další průplav do kruhového kanálu, širokého 100 m. Uprostřed kanálu byl ostrůvek o průměru 130 m s doky a vybavením potřebným pro opravy lodí. Ačkoliv se dnes rozměry přístavu mohou zdát malé, kruhový kanál dostačoval pro ukotvení 220 lodí zároveň. Přístav chránila pevnost. Kartágo mělo také mohutné opevnění. Hradby byly dlouhé 37 km. Vprostřed města stála na kopci pevnost Byrsa. Město bylo rozděleno do čtyř čtvrtí. Punské domy byly vysoké až 5 pater a každý měl svou nádrž na vodu. Bylo zde divadlo, tržiště, radnice, několik pevností, náboženský okrsek a pohřebiště. Jen několik stovek metrů od přístavu ležel Tophet (název není původní, punský výraz se nedochoval). Zde byly prováděny příležitostné oběti prvorozených dětí. Navzdory dřívějším tvrzením šlo patrně spíše o řídký jev, dětské oběti se používaly pouze ve vypjatých situacích, například počínající války apod.. V klidných dobách byly dětské oběti nahrazovány jehňaty a kůzlaty. V okolí svatyně byly nalezeny jak zvířecí, tak lidské kosterní pozůstatky a také urny a dětské náhrobky. Tophet sousedil se svatyněmi zasvěcenými Baalovi, Hammon a Tanit. Kartágo bylo založeno roku 814 př.n.l. týrskými osadníky (podle legendy princeznou Elissar z Týru v řecké Aeneidě zvanou Dídó). Týru také platilo zpočátku tribut. Název města je odvozen z fénického Qart Hadašt, což znamená Nové město. V následujících 300 letech letech význam Kartága sílil zejména díky vynikajícím námořním dovednostem a obchodnímu talentu starých Punů = Féničanů. Postupně získalo vliv nad podstatnou částí západního středomoří včetně Kypru, Korsiky, západní část Sicílie, Malty a Sardinie, celé pobřeží severní Afriky od Egypta až po dnešní Maroko. Důležité kolonie mělo i na Pyrenejském poloostrově. Jazyk, kterým se v Kartágu hovořilo, patřil k semitským jazykům. Samy jej nazývali kanaánštinou, Řekové používali výraz Féničana. Jazyk byl natolik blízký hebrejštině, že je hebrejština používána jako pomůcka při překladech. Kartágo bylo římskými dobyvateli zničeno natolik důkladně, že původních písemných dokladů se dochovalo minimálně a většina poznatků o Punech pochází od autorů řeckých a římských a je tedy nutně poznamenána jejich zaujatostí. Základem punského ekonomického úspěchu bylo mořeplavectví a obchod. Přístavy zakládali ve všech svých koloniích. Přímo v Kartágu byly přístavy dva, jeden vojenský a druhý obchodní. Na Pyrenejském poloostrově získávalo Kartágo cínovou rudu potřebnou k výrobě bronzu. Brzy získali monopol i na britský cín. Významná byla i těžba stříbra v dolech ve Španělsku a v severní Africe. Punové také získali věhlas výrobou jemných a umělecky vyšívaných látek z hedvábí vlny a lnu. Vyráběli keramiku, parfémy, pracovali se sklem, slonovinou, kovy i drahými kameny. Jejich výrobky nesly punc luxusního zboží žádaného po celém středomoří. To ještě umocňovalo střežené umění výroby týrského purpuru i o něco levnějšího šarlatu. Na svou dobu měli Punové také velmi pokrokové zemědělství využívající zavlažovacích systémů, střídavého systému setí a železných pluhů. Pěstovala se vinná réva, specialitou Kartága byly rozinky. Dále ovoce, datle, ořechy, obilí a olivy. Kartaginci měli vynikající chov koní, podobných dnešním arabským. Kartaginské obchodní lodě byly schopné převážet až 100 tun nákladu. Jejich loďstvo se velikostí vyrovnalo loďstvům evropských mocností 18. stol.. Plavili se podél Atlantského pobřeží Afriky až k Senegalu a Nigérii. Přes Rudé moře obchodovali s Indií, příležitostně zajížděli na dnešní Kanárské ostrovy a Madeiru. Vzrůstající moc Kartága byla trnem v oku ambiciózní Římské republice. Rivalita přerostla v dlouhotrvající konflikt známý jako Punské války (218 až 146 př. n.l.). Teoreticky šlo o tři války, ale konflikt byl víceméně průběžný. Válečné štěstí se přiklánělo k Římu, Kartágo bylo postupně zatěžováno válečným odškodným. Nakonec bylo poraženo Římem roku 146 př.n.l. a město bylo srovnáno se zemí.

Oblast
Zatím nikdo nehodnotil

Hodnocení pomáhá ostatním cestovatelům. Pokud jste už navštívili Kartágo, budeme moc vděční za váš názor.

Hodnotit
--- • --- • ---
---