Město Matmata

Matmata je jménem berberského kmenového území, nyní přetvořeného na město. Leží 450 km jižně od Tunisu, 43 km od Gabes a 60 km západně od Medinine.

Matmata je vděčným cílem mnoha turistických výletů, alespoň pro ty, kteří jsou ubytováni v letoviscích v jižní části Tuniska, případně na ostrově Djerbaě, odkud je to také velmi blízko. Výlety do Matmaty v sobě propojují možnost alespoň částečně shlédnout pouštní krajinu Sahary a poznat pro nás neobvyklá skalní obydlí původních kmenů. Při jejich prohlídce se člověku vybavují přívlastky jako pitoreskní, romantický apod., většinou jsou však silně podbarvené spokojeností, že doma bydlím úplně jinak :-). Ostatně pitoresknost a romantiku si můžete vychutnat i v místním skalním hotýlku.

Jednotlivé usedlosti sestávaly z nádvoří zapuštěného do okolního terénu 5 – 10 m hluboko, po jeho obvodu byly ve skalách (či spíše hornině jílovitého typu) vyhloubeny malé místnosti sloužící jako obydlí a sýpky. Vnitřky místností bývaly obílené. Díky malým dveřním otvorům a kompaktní hmotě obklopující místnost si udržovaly velmi příjemné klima.

Drtivá většina těchto skalních obydlí již byla svými původními obyvateli opuštěna a slouží pouze turistickým účelům. Část z nich funguje jako skanzen, jsou zde vystaveny předměty denní potřeby a běžné vybavení domácnosti. Část slouží prodeji suvenýrů, typické jsou berberské koberce, k jejichž koupi se vás místní protřelí obchodníci budou snažit zlákat.

Historie Matmaty

O historii Matmaty se nedochovaly písemné záznamy a o jejím vzniku se můžeme jen dohadovat. V ústní tradici se dochovalo mnoho legend. Jako nejvíce pravděpodobná se jeví verze, že první zdejší jeskynní obydlí byla vybudována v době, kdy římské impérium vyslalo z Egypta dva kmeny směrem na dnešní Matmatu s příkazem pobít veškeré obyvatelstvo, které cestou potkají. Domorodé obyvatelstvo nebylo připraveno vzdorovat tomuto tlaku, opustilo své vesnice a stáhlo se do pouště, kde si vybudovali jeskynní obydlí zapuštěná v terénu. Odtud vyjížděli v noci a napadali uchvatitele. To se jim dařilo tak dobře, až vznikla legenda o vraždící příšeře, která se zrodila z hlubin země.

Tato jeskynní obydlí, nazývaná také obydlí troglodytů, si zde stavěli po celá staletí. Odtrženi od okolního světa a prakticky zapomenuti zůstali až do roku 1967, kdy během nebývale vydatných dešťů, trvajících 22 dní byla velká část jeskynních domů zcela zničena. Tehdy vyslali deputaci do Gabes s žádostí o pomoc. Tam byli neobyčejně překvapeni, nicméně pomoc poslali a vystavěna byla nadzemní část dnešního města Matmata. Část obyvatel stále ještě přebývá v jeskynních domech.

Obydlí troglodytů (z řeckého Troglodytae) je často zmiňovaný pojem spojovaný s Matmatou. Troglodyty zmiňují řečtí a římští zeměpisci (např. Agatharcides, Strabo, Diodorus Siculus, Pliny, Tacitus, Josephus) především v souvislosti s pouštními kmeny z afrického pobřeží Rudého moře. Dnes lze patrně vysledovat spřízněnost s Tuaregy. Název sám je patrně odvozen od řeckého trōglē – jeskyně.